Obec Lom leží na křižovatce silnic mezi Blatnou, Miroticemi a Sedlicí směrem na Bělčice.   K obci náleží osady Neradov a Míreč. Zeměpisná výška v Mírči v údolí řeky Lomnice je 420 mn.m a v Lomu Holý vrch 480 m nadmořské výšky.První písemnou zmínkou o vsi Lom je majestát krále Jana Lucemburského z 24. srpna roku 1341 psaný středověkou latinou. Tento majestát potvrzuje privilegia krále Václava II. ze druhého února daná kostelu v Miroticích. Podle nich patří mimo jiné dvorec jménem Lom s poli , lesy a lukami. Roku 1591 bylo zde zaznamenáno osm gruntů, dvě chalupy a krčma. Berní rula roku 1654. Pozemky selské byly sečteny, (rustikální) roztříděny a bylo zakázáno je měnit v pozempanské (dominikální), ze kterých se neplatily daně na rozdíl od pozemselských daní podléhajících. Berní rula se tím bezděky stala ochránkyní před panskou z vůlí. V roce 1720 byli zde čtyři sedláci, dva chalupníci a tři podruzi. Roku 1785 je ve vsi šestnáct čísel popisných. Na místě dřevěné zvonice byla roku 1882 postavena kaple, zachována a opravená do dnešní doby. Ve válce byla část zvonu odříznuta, aby velikostí nepodléhal rekvírovaní pro válečné účely. Hasičská zbrojnice pochází z roku 1913. Pro založený hasičský sbor byla zakoupena ruční čtyřkolová stříkačka, hasičská výzbroj a výstroj. 37 popisných čísel a výměra 294 ha nabyl katastr Lom roku 1914 mimo ves Míreč. První zmínka o jménech je roku 1588. Jméno Šilha a tento rod se zachoval dokonce minulého století. Dochované záznamy o počtu obyvatel v celé obci od roku 1869-365 osob,1900-321,1921-360,1950-240,1970-195 a 2008-114 obyvatel.

Panská tahačka o Lom po Lipanech.

V minulosti patřil Lom k Miroticím, které byly v roce 1648 spravovány ze Zvíkova. V držení pánů z Rožmitálu zůstaly Mirotice s Lomem do roku 1540. V roce 1541 prodal Lom Adam Lev z Rožmitála Janu a Zikmundovi Kalenici ze Škvořetic a pak později (1701) spolu se Škvořeticemi byl připojen k Blatné, kterou tedy i Lom koupila uherská šlechta Serenyiové. 

                                                                                   

 Chmurný obraz středověkého sousednictví.V Blatné byl také v roce 1757 popravce Pavel Hajný z Buzic,který byl při krádeží v panských stodolách v Lomu dopaden.Pro následujícího jej pasáka sekerou,kterou si vzal aby mohl prkna ve vratech vytrhnouti zabil.Tělo jeho dle rozsudku do hovězí kůže zašito,koněm až ku,,Spravedlnosti“smýkáno a tu mu hlava stála a do země zakopán.Místem středověkých dramat na blatensku jsou nejen zbytky šibenice na Topiči(utracení šamonických sedláků-zabití týrajícího je pána Loreckého ze Lkouže)ale i kostelík za křesouci u Pacelic,postavený na místě panského zločinu,jak pověst o založení vypravuje.V Pacelicích žil rychtář hromada,od sousedů i rodiny nenáviděný,protože donášel na zámek do Blatné všechny klepy.měl více dětí ale nejhezčí byla dcera Jiřinka.Oblíbila si syna Vojtěcha mlynáře Suchoměla.Jiřinka se však zalíbila i panskému myslivci Kasákovi a na lásku mladých milenců přišla pohroma.Kasák u muziky v Pacelicích přemluvil rychtáře,že mu ji dá za ženu.Jiřinka i matka se bránily Kasák se svěřil hraběti a ten rychtáře přinutil ke sňatku Jiřinky s Kasákem.Vojtěch Suchomel se s Jiřinkou rozešli a Vojtěch se dal na vojáka.brzy se konala svatba.I na narození dítěti Jiřinka Kasáka nenáviděla a nenávistí svolila ke schůzkám se shátralím důstojníkem,bratrem hraběte na vrenu Vřesovci.Při jedné schůzce přistihl je Kasák a střelil.Zastřelil však ženu a hraběcí bídák zbaběle utakl.Kasák se po té v myslivně oběsil.Jiřinka byla pochována na Křesovci.Na její hrobě byla později nalezena mrtvola muže,ve které poznali lidé Vojtěcha.(ale Lnářského archyvu).Ves Neradov původně Huť je název podle místa,koly stávala huť panství Škvořetického .Čtyři čísla popisná byla zaznamenána v roce 1774.Místní rybník nese též název Hutský.Roku 1837 měl Neradov 14 čísel popisných.Počet obyvatel se nezachoval.Řazení popisných čísel je společné s Lomem. Míreč, lidově též zvaná Nyreč, ves nad řekou Lomnicí náležela panství Blatenskému. Po třicetileté válce byla země tak zpustošena, že v Mírči byly jen dva grunty. Berní rula 1654 uvádí: 8 zahradníci za osedlé. Poblíž Mírče jsou dosud zachovány stopy Lidské práce při rýžování zlata za řece Lomnici. Později se zde těžil písek za stovky. Dnes je místo zarostlé lesem a po této činnosti zůstal místní název V jamkách podle vyhloubených jam po rýžování. Vznik dvora v Mírči se datuje do roku 1603. Pod vesnicí ,v ohybu řeky Lomnice stával mlýn v minulosti zaniklý. Mlýn rodiny Tocaucrů, kde se v poválečné době ještě mlelo byl zrušen a později byla usedlost odprodána. Nový majitel zde vybudoval rekreační zařízení, které je v provazu do dnešní doby.

 

V roce 1990 obec se opět osamostatnila.Nové zastupitelstvo zvolilo za starostu Jaroslava Batystu z Lomu. Prvním úkolem mimo jiné bylo zadání vypracování územního plánu.V plánu je vyčleněn pozemek v majetku obce pro výstavbu rodinných domů. Dosud jsou vystavěny dva, a jedna z nabízených parcel byla nyní prodána. Nedostatek vody pro zásobování vesničky Lom se řešil vyhloubením další studny, ale pro napojení Neradova není ani tento zdroj dostačující. Obec se nechala udělat 50m hluboký vrt s dostatečnou kapacitou pro další rozšíření zásobování obec pitnou vodu. Pro vysoký obsah radonu se musí voda ve vodárně upravovat za přípustnou mez. V celé obci je zaveden místní rozhlas, vyasfaltovány místní komunikace, opraveny kapličky v Neradově a Lomu, posílena rozvodná elektrická síť o další transformátor. Veřejná knihovna a internet jsou pro zájemce přístupny každý týden ve stanovenou dobu, nebo po dohodě s obsluhou. Pro sportovce je v obci hřiště jak pro kopanou ,tak pro tenis. V celé obci je nyní 71 popisných čísel, ale počet obyvatel z 240 v roce 1950 klesl na 118 na konci roku 2008. Mimo zemědělského družstva a třech soukromě hospodařících zemědělců není v obci pracovní příležitost. Obec na okraji okresu vzdálená od měst trpí trvalým úbytkem obyvatel jak přirozenou cestou, tak odchodem mladší generace za lepšími podmínkami.